5.díl - mega trapas a nový člen

Kyro se dneska necítil moc dobře. Zaprvé seděl na Fílii, každou chvíli z ní mohl spadnout a to byla teprve na zemi. A zadruhé cítil pod sebou, jak se nedočkavostí třese a on s tím vůbec nesouhlasil, aby tak brzo létali. Fília sebou škubla. Proč už nemůžeme sakra vzlétnout? „Klid pejsku klid,“ Kyro ji provokativně podrbal za krkem. Ona si jenom odfrkla a otočila se a jenom tak mimochodem prohodila: No počkej až ze mě „náhodou“ spadneš … Kyro zezelenal, že už to snad ani více nešlo a bolestně zaúpěl.

 Vedle nich stál Tyrs  a na něm viditelně natěšená Kirien. „Tak co Tyrsi, už se těšíš, až vzlétneme k oblakům? Já moc“ vyhrkla na Tyrse. Ne, vůbec se netěším, odsekl Tyrs. „To ti tak věřím“ usmála se Kirien. Náladu ji dneska nemohl zkazit ani Tyrs. Konečně vzlétnout a nemít žádné starosti s těmi povedenými dračími jezdci… a navíc konečně se snad shodne se svým drakem, i když „úspěšně“ předstíral, že se mu to létání vůbec ale vůbec nelíbí.

Korren se kymácela na Ziře, ale s úsměvem si představovala, že až bude v oblacích, že se její smysl pro rovnováhu snad zázrakem zlepší. „Myslíš, že spadnu?“ Prohodila zvědavě k Ziře. Tak určitě! mrkla na ni Zira. Nee, teď vážně: neboj se, jsem pořád s tebou, a kdyby něco, tak tě zachytím. Chytnu tě za ty tvoje zrzavé pačesy a budeš v pohodě. Ale to už Arya ukončila jejich tok myšlenek a začala jim společně s Fírnenem vysvětlovat základy.

„Nejdůležitější pravidlo je: Nespadnout a pro draky mávat křídly.“

„Draci to maj lepší“ zakabonil se Kyro a založil si ruce na prsou.Jsi si jsistý? mrkla na něj Fília. Mávat křídly totiž taky není tak jednoduché , jak se zdá.

„Ticho tam na hnoji!“ otočila se k nim Arya. Zrzka se neudržela a vyprskla smíchy. Kyro se ji pokusil provrtat pohledem, ale pak si uvědomil, jak je vysoko a místo toho zezelenal. Korren by samozřejmě hned začala rejpat, jenže Arya se na ní výhružně podívala a pokračovala ve výkladu.

„Takže ehm dračí jezdci musíte sevřít kolena, přitisknout se, co nejblíže ke drakovi a hlavně nezmatkovat,“ významně se podívala na Kyra.“Ostatní už je jenom na drakovi a ten už přirozeně ví, co má dělat“. A co když neví? špitla Zira směrem ke Korren.

Pro draky tady máme pár pravidel. Vyhýbejte se silným vzdušným proudům. Nad mořem to budete mít hodně těžké vzhledem k vašim nulovým schopnostem. No ještě, že s váma někdo poletí, pokračoval Fírnen.

O kom to asi mluví? zeptal se Tyrs, ale Kirien zažraná do výkladu ho okřikla: „Dávej pozor a nepřemýšlej nad takovou blbostí.“ Ale to je důležité přece s kým poletíme, ne? Co když to bude nějaký blbec? „Jediný blbec jsi tady ty a ti dva dračí jezdci,“ odpověděla mu Kirien naštvaně. Tyrs přerušil spojení a poskakoval, až málem Kirien spadla.

Tyrsi, Kirien!!! Dávejte pozor! zaburácel Fírnen. 

"Chacha, tady někdo bude po škole" posmíval se Kyro.

Arya ho rázně přerušila: „A první nám to předvede Kyro s Fíliou. Další teorie už nemá smysl, ukážeme si to prakticky, že Kyro?“

„Alee... My-y ještě nn-nejsme připraveni“ koktal Kyro, zatímco Fília zavýskla a už vzlétala. Kyro přepadl dozadu, pak dopředu a nakonec mu ještě vypadla noha ze třmenu. Kyro se pracně vytáhl zpět, jenže vtom se podíval dolů a uviděl pod sebou jenom takové malé tečičky. Zbledl, potom zezelenal, ale naštěstí je dohnal Tyrs s Kirien. „Kyro, uvolni se, nádech, výdech...“  řekla mimořádně laskavě Kirien. „Hlavně se nedívej dolů  vzhlédni vzhůru! To je nádhera, co?!“ zasmála se Kirien. Kyro jenom zamumlal: „To určitě, fakt ta nejkrásnější věc na světě…“

Musím s tebou souhlasit, pomyslela si o kousek vedle Korren, která se snažila ze všech sil soustředit na to, aby se nepodívala dolů. Chvilku zkoušela sledovat Kirien s Tyrsem, ale ti ve vzduchu dělali takové vylomeniny, že se jí z toho udělalo ještě hůř. Zira ještě k tomu neletěla tak jistě, kolébala se a vůbec nedokázala měnit směr podle sebe, protože neměla tušení, co má dělat s ocasem.

Arya se chvilku dívala na Kyrovu nemotornou beznadějnost, pak si povzdychla, ladně naskočila na Fírnena a odlétla mu na pomoc. Vůbec si přitom nevšimla, že Korren se Zirou mají daleko větší problémy, protože je vítr unášel dál a dál směrem za Ellesméru a na moře. Pořád ještě byla kolem těch dvou spousta stromů, takže nebezpečí přicházelo i odtud. A v tu chvíli si Korren uvědomila, že to může být vážně problém a tak se otočila, aby zavolala na Aryu. Jenže uviděla jak za nimi plachtí nádherný sokol a zcela unesená tou podívanou zavolala na Ziru: „Podívej! Támhle za námi!“ A to byla ta největší chyba, jaké se Korren mohla dopustit. Zira se samozřejmě na její zavolání otočila, a když zjistila, že se jedná jen o nezajímavého ptáka, kterého takhle létat viděla už mockrát, stočila hlavu zase dopředu. Ale pozdě - přímo před nimi stál velikánský strom. Zira se svými kormidelními schopnostmi se pokusila stromu vyhnout tak, že naklonila levé křídlo dolů. Jenže místo aby uhnula ze svého momentálního směru, začala se otáčet kolem své osy a pořád při tom hrozil náraz do stromu. No a samozřejmě by to nebyla Korren, kdyby se jí najednou nepovolily oba třmeny. Vykřikla a snažila se chytit Ziry, jenže jak zazmatkovala, chytila osten na jejím hřbetě příliš křečovitě, ruka jí po něm jen sklouzla a ona začala padat asi z padesáti metrové výšky dolů k zemi. Zira vykřikla a chtěla se za ní pustit, jenže zrovna v tom okamžiku narazila do onoho osudného stromu a křídly se zamotala do větví. Korreeeen! vykřikla vyděšeně.

Korren si vždycky myslela, že by jí měl před očima před její smrtí proběhnout celý život. Místo toho se jí ale před očima mihla šedá šmouha, někdo pevně uchopil její ruku a vytáhl ji za sebe do dračího sedla. Korren přestala křičet, když zjistila, že sedí na drakovi, pohlédla na jezdce před sebou a vysoukala ze sebe něco jako „Díky.“ „Nikdy, NIKDY se dozadu nedívejte oba - ty i drak, rozumíš?“ Překvapivá jezdcova odpověď ji natolik zaskočila, že už ze sebe nevydala ani hlásku, jen tiše přikývla a zrudla.

Neznámý jezdec i s drakem byl za chvíli na mýtině, ze které jsme vylétali, a když si ho všimla Arya, něco ještě poradila Kyrovi a pustila se přímo za námi. Neznámý mezitím přistál a když mě Arya uviděla jak seskakuju z jeho draka, beznadějně se na neznámého podívala. „Co se stalo?“ bylo vše co na to elfka řekla.

„Celkem nic moc, jen se tady ta zrzka spolu se svým drakem ráčila otočit dozadu zrovna ve chvíli, kdy stál přímo před nimi veliký strom. A jelikož drak zjevně neumí kormidlovat, shodil tady zrzy ze sedla a sám se zašprajcoval do větví.“

„Uklidni se,“ mírnila ho Aya. „Ještě nikdy jsem tě neslyšela mluvit tak naštvaně.“

„Mohla se zabít“ procedil skrz zuby a trhnul hlavou v gestu, abychom už o tom nemluvily. Arya se podívala pro změnu na Korren, ta byla hanbou celá červená a taky nevypadala, že by k tomu něco chtěla dodat. Arya si povzdychla a otočila se na Fírnena. „Zaleť prosím pro Ziru, zjevně jí budeš muset pomoct,“ se vším, pomyslely si Korren i Arya. Fírnen přikývl a bez nejmenšího problému se vznesl do vzduchu.

Nový jezdec samozřejmě zaujal další učně, a tak než se Fírnen se Zirou vrátili, stáli už všichni na palouku a nechápavě zírali. Když se na zem s drobnými potížemi snesla i Zira, Arya udělala krok dopředu a ráčila nás představit: „Takže jezdci, tohle je Moryk a jeho drak Sedo. Přiletěli od Eragona, aby vás k němu mohli přes moře dovést a vypadá to, že jestli s tím budou souhlasit, pomohou nám s vaší výukou létání.“ Na chvíli se odmlčela aby se mohla podívat na Moryka, ten s výrazem nic jiného mi asi nezbývá přikývnul. Arya se usmála a pokračovala:  „No a tohle jsou Kyro s dračicí Fíliou, Kirien a její drak Tyrs a nakonec Korren a její dračice Zira, ale  ty už znáš,“ dokončila Arya proslov. Trpaslík nechápavě vytřeštil oči a střelil pohledem k zrzce, ta však zrudla ještě víc a odmítala na něj pohlédnout.

Nelíbí se mi, prohodila Fília ke Kyrovi. Kirien, která je samozřejmě neslyšela, ale myslela si to samé, dodala: „ Je to nějaký namyšlený frajírek, každému se nemusí všechno povést hned napoprvé“. Tyrs se na ni udiveně podíval a popíchl ji:Hlavně že ty musíš mít všechno napoprvé dokonale zmáknuté.
„Zajímalo by mě, odkud se znají“ řekl Kyro schválně tak nahlas, že to uslyšela i Korren,  přidala ještě tmavší odstín rudé a provrtávala svým pohledem nějaký plevel. Drž zobák, pomyslela si nazlobeně. Takový trapas, dodala skoro zoufale a Ziře nezbylo, než jen mlčky přikývnout. Ještě že jsem černá a nemůžu zrudnout jako ty, snažila se to odlehčit. Korren to však moc nepomohlo, tak to nakonec vzdala a soucitně do Korren strčila čumákem.
Arya si prohlédla tu nesourodou skupinku, povzdechla a pak poraženeckým hlasem s trochou naděje sdělila: „No tak vzhůru do vzduchu, snad už to bude lepší...“
Korren se bolestně zadívala na Ziru. Naráz si obě povzdechly. Korren se škrábala do sedla a snažila se ignorovat Kyrův smích a Morykův pohled, který jen nezůčastněně a nadmíru znuděně hleděl na její snahu. Jestli na mě takhle pořád bude zírat, stoprocentně to nějak pohnojím a pak jim všem budu ještě víc pro smích, postěžovala si Ziře. V tom okamžiku ji málem uklouzla noha, takže Kyro se rozesmál ještě hlasitěji a Moryk obrátil oči v sloup. Sedo si však toho nějak extra nevšímal a se zájmem si prohlížel draka a dračice. Aktivní Fília se s ním samozřejmě musela hned seznámit, ale Kyrovi se moc nechtělo. Ten drak vypadal celkem divně. Byl celý šedý, ale nic se na něm netřpytilo jako na Fílii. Narozdíl od Kyra se Fílii šedý drak náramně líbil, dokonce trošku ve tváři zfialověla, když na ni pohlédl. Moryk jim ale smetl úsměv z tváří. „Tak jdem na to amatéři, ať to máme co nejdříve za sebou,“ pronesl s povzdechem a odvrátil se od nich. Kyro najednou pod sebou cítil obrovskou vlnu napětí a energii. Fília ani nečekala na Aryin pokyn a vzlétla. Kyro poučen z minulosti se jí křečovitě držel a raději při startu zavřel oči. Tyrs, který musel být u všeho, kde se něco děje, ihned vzlétl za nimi.  Naopak Zira vzlétla až po třetím vybídnutím Fírnena. Moryk se posměšně šklebil, ale za chvilku pobídl Seda a šel zachraňovat padající zrzky a praštěné draky

Kyro, který si už zvykl na nadšené výlevy Fílii se jenom monotónně držel sedla. Chtěl to mít už všechno za sebou. Náhle ucítil zvědavost Fíliině mysli. Co se dějě? pomyslel si. Podívěj se dolů! Odpověděla na jeho myšlenku Fília. Vždyť víš, že mi to nedělá dobře...zdráhal se Kyro poučen trpkými zkušenostmi. Podívej se nebo tě shodím!!! vyhrožovala částečně ze srandy Fília. Kyro se nakonec jedním okem koukl a uviděl nějaké mávající tečky. Fílio, ty máš lepší zrak, kdo to je? Zeptal se aby zakryl, jak se mu roztočila hlava.  Tvoji rodiče a sourozenci, tak se pevně drž a trochu se jim předvedem, co říkáš? A ani nepočkala na odpověd a trošku zvýšila rychlost a předváděla otočky, vlnovky a podobné blbosti (podle Kyra).

„Co to tam ten malej švihlej a ke všemu prťavej trpaslík u všech všudy vyvádí?!“ Divila se Korren.

Kirien celkem hleděla, jak se Kyro držel a dokonce nespadl. No asi není zas tak špatný, pomyslela si. Já bych řekl, že je, jsou to přece ti nejhorší dračí jezdci, že?! podotknul šťouravě Tyrs. „Tssss! Ty ale naděláš,“ odfrkla si elfka a obrátila oči v sloup. 

Když tu náhle Arya zavolala: „DOST!! Konec!!!“ Kyro byl osvobozen a dokonce ho dole čekal obrovský potlesk. Rodiče k němu hned běželi, objali ho a ...  „To přece nic není to létání, no tak mami stačí toho pusinkování!!! Uděláte mi tady trapas.“ snažil se je odradit trpaslík od jejich přemíry lásky, ale jenom Fília poznala, jak se mu to líbí. Když se k ní vrátil, tak šeptla: No a prý, že tě nemají rádi. On ji objal a tajně si utíral oči do jejich zářivých šupin. Moc jemné to nebylo, ale to se vsákne…

Moryk si povzdechl: „Kde jsem se to ocitnul“ a beznadějně zakroutil hlavou. Kyro se na něho obrátil s lesklýma očima. „Tak proč jste sem teda přiletěli, Vaše jasnosti?“ zeptal se Kyro pichlavě a provokativně se uklonil.Moryk to přešel s chladným klidem a protože byl docela vysoký, předstíral, že trpaslíka nevidí. A v tu chvíli se stala velice zajímavá věc, a totiž že Kirien vzteky zrudla. Dokráčela až před Moryka a stejně ledově klidným hlasem mu odpověděla za Kyra: „Tak za prvé - ocitnul ses v lesích Du-Weldenvarden poblíž Ellesméry, jestli sis toho náhodou nevšim a za druhé - to že jsi vysoký ještě neznamená, že budeš ignorovat trpaslíky!“
„Je zvláštní, že to říká zrovna elfka,“ odpověděl na to Moryk, který se však tvářil jako že ho to vůbec nepřekvapuje.

Výjimečně s ním musím souhlasit, poznamenal Tyrs. Kušuj! probodla ho Krien pohledem a jak byla v ráži, ještě klidněji dodala: „A jestli se ti u nás nelíbí, klidně si odleť sám.“

„Omlouvám se,“ reagoval téměř okamžitě Moryk „ale ať se vám to líbí nebo ne, poslal mě sem pro vás Eragon. A mezi námi, jak tak na vás koukám, sami byste nedoletěli ani k moři.“ Jujky, pomyslela si Zira a Korrenin obličej stále neopouštěla rudá barva - měla totiž pocit, že za všechno tohle může ona.

Arya, která ještě cosi dořešovala s Kyrovými rodiči, si všimla Kirien a Moryka jak stojí těsně u sebe, oba kamenné tváře ale z očí jim srší blesky, omluvně se podívala na Kyrovi rodiče a vtrhla mezi ně - pokud se tak ovšem dá říkat další důstojné postavě s klidnou tváří, která tam prostě přišla a řekla: „Pro tento den končíme. Jděte si po svých a vy dva“ otočila se na Moryka a elfku „se začněte chovat rozumně,“ dořekla, každému se dlouze podívala do tváře a pak pokývala na elfku. Kirien se ještě naposledy výhružně zadívala na Moryka, pak se ale bez řečí otočila a přidala se k odcházejícím Korren a Kyrovi.

Arya se ještě podívala na Moryka. „Nevím, co se ti honí hlavou, ale nechci tady vidět žádný rasismus. Jsi jeden z mých nejlepších žáků, tak mě prosím nezklam a jdi jim příkladem. Potřebují to jako sůl,“ dodala, ale bez špetky humoru v hlase. Moryk měl už asi na jazyku něco jako: Ale to nejde! Vždyť sama vidíš, že jsou to beznadějné případy! ale elfka na něj nesmlouvavě pohlédla a on raději neřekl nic.

Kirien, Kyro ani Korren nic z toho neslyšeli. Šli všichni tři vedle sebe - hezky podle velikosti - a až doteď mlčeli. Kyro to už ale nevydržel a vypálil na Korren: „Vy dva se znáte?“ „Kdo?“ snažila se z toho Korren vykroutit. „No přece TY A MORYK.“ poslední slova už skoro zařval a tak se Korren bázlivě ohlédla, jestli je někdo neslyšel. Nikdo naštěstí nevypadal, že by trpaslíka zaslechnul, a tak si pospíšila z odpovědí, aby snad Kyra nenapadlo zopakovat to ještě hlasitěji. „Neznám se s ním o nic dýl než vy a vážně za to nemůžu!“ Trpaslík s elfkou si zrzku změřili nechápavými pohledy. „Prostě se mi poved mega trapas. Se Zirou jsme se otočily dozadu - byla to více méně moje chyba - a v tu ránu jsme narazily do stromu, takže já jsem padala a Zira byla zamotaná ve větvích. No a zrovna v tu chvíli si musel pan Dokonalý přiletět a chytit mě. A nejvíc mě na tom štve, že mi vlastně zachránil život...“ „Taks neměla padat, když ti to tak vadí,“ skočil jí do toho Kyro. Korren znova zrudla a dělala jako že si zavazuje botu, aby Kyro neviděl, že se jí do očí vedraly slzy. Moc valný efekt to nemělo - Kyro je přeci jen trpaslík, ale když viděl že brečí, řekl si že asi zašel už moc daleko a tak do ní už neryl a dělal že nic neviděl. „Pěkně jste se s Fíliou předvedli před rodičema, co?“ přerušila trapné ticho Kirien. Kyro si nebyl jistý, jestli do něho rýpe nebo ne, tak docela zlehka odpověděl: „No joo, co naděláš. Fília se stůj co stůj musela před našima předvést...“ Hovor tím zase začal a napjatá atmosféra se trošku uvolnila, tak pokračovali dál a draci jim kroužili nad hlavami.

„Tak tohle bude ještě hodně zajímavé,“ zabručel kousek dál Moryk a sledoval odcházející trojici.

S pozdravem K1ka, Mája a Dity