14. díl - Tanec a barvy duhy

„Tak co, jak se vede naší Kirien? Doufám, že se aspoň jednou trefila do terče,“ optal se Tyrs Ziry, poté co se ujistil, že se Safira věnuje Fílii, která si z normálního cvičného slalomu udělala jakousi opičí dráhu. „Copak s ní nejsi spojený, proč bych ti já měla říkat, co zrovna teď TVOJE jezdkyně vyvádí?“ Nechápavě mu na to odvětila Zira. „No protože jaksi spolu zrovna nemluvíme a Safira se mě určitě zase bude ptát, co se Kirien naučila nebo spíš co pokazila… Jako by to byla ta nejdůležitější věc na světě,“ odfrknul si Tyrs. „Kirien se nepodařilo ani jednou strefit do černého a už to skoro vypadalo, že ztratila jeden ze svých nejlepších šípů,“ odvětila mu Zira s šibalským úsměvem, kterého si ale Tyrs kupodivu nevšiml. Ziru to trošku překvapilo, protože očekávala, že Tyrs přijde na to, že kecá a bude ji vyslýchat dál. Jenže Tyrs už se na nic neptal. Tak to bude večer při pokecu se Safirou skutečně srandovní, pomyslela si a ještě jednou vrhla překvapený pohled na Tyrse. „U toho musím být!“ Nadšeně jí v mysli oznámila Korren, která zrovna měla asi deset volných vteřin a tak pochytila Ziřinu poslední myšlenku.

Kirien se soustředila na poslední pokus zasáhnout přímo do středu. Vedla by tak nad Korren 4:3. Nad Kyrem to už dávno vzdala a nepočítala, kolikrát víc se trefila do černého (protože se netrefil ani jednou). Dneska se Korren obzvláště dařilo a elfka nechtěla být tak dobrá jako Korren. Je přece lepší! Jenže Korren  se náhle začala klátit a vydávala ze sebe jakýsi chrochtavý smích.Kirien si pohrdlivě odfrkla a vypustila šíp, jenže v okamžiku, kdy její prsty pouštěly tětivu, Korrenin smích došel do bodu „padám na zem“, a Kir, která se při tom necítila úplně bezpečně, to odnesla tím, že se jí ruka bezděčně trošku škubla a šíp minul černý střed asi o tři palce. „Ty zrzavá palice! Mohla bys laskavě ztichnout?!“  Korren se tázavě otočila, potom ukázala na sebe s výmluvným výrazem: to jako mluvíš na mě? A potom nad tím mávla rukou a znovu se rozpustile pochechtávala.

Kyra si mezitím vzal do parády Eragon. „Musím překvapeně říct, že Eragon je nejtrpělivější člověk, jakého znám.“ Uchechtnula se Fília, když Kyrovi už popáté vyjel šíp a Eragon ani nemrkl. „Kyro, musíš se soustředit, takže nádech, výdech, nespěchej, luk dej dolů, vlož šíp, ano správně! Teď si nakloň luk, ty můžeš klidně více.“ Kyro cítil ty potupné pohledy Astera a Syda, ale hodil je za hlavu a snažil se zase poslouchat Mistra Eragona. „…úst, zamiř a s výdechem vypusť šíp.“ Kyro se nadechl a „Ty nejstupidnější zrzavice, já ti nakopu ty tvé kudrliny, že z nich budeš mít rovné vlasy jak Stella!!! Strčím ti červy do postele a polštář vycpu ježky, ty jedna Palice!!!“ Kyro sebou vyděšeně trhl a šíp poslal rovnou doprostřed Kirenina terče.

Kyrovi se zastavil čas… Fílii se zdálo, že i v Mistrově tváři viděla překvapený výraz, který ihned zmizel. „Jde vidět, že se lepšíš Kyro, jen tak dál.“ Kyro s úžasem se díval střídavě na Eragona a terč Kir. Kirien sklaplo a Korren se zase válela po zemi, samozřejmě smíchy. „Akorát se teď zkusíme strefit do vlastního terče.“ Suše podotkl Eragon a Safira, která to všechno pozorovala z jeho pohledu, se srdečně rozesmála.Kyro ještě chvíli zmateně hleděl na terčovnici a pak svůj výkon nadšeně oznámil Fílii. Samozřejmě to poněkud nadhodnotil, takže výsledek vypadal úplně jinak a Fília si pravdu pro jistotu ověřila u Ziry  –  věděla, že na tom asi Tyrs s Kirien moc slavně nebudou. „Připadám si jako poštovní holub,“ odfrkla si dračice, když plnila Fíliin požadavek a Korren na to zareagovala slovy: „Nejsem spojka ani tajný agent!“ Ale celou událost v pravých mezích Fílii s radostí poskytla.

„Nuže, pánové, vyzvedněte si své dámy a utvořte naše taneční dvojice,“ položil Eragon speciální důraz na slova dámy a dvojice. Začínala totiž první hodina společenského tance.Po chvilce strkání a mrmlání před ním stálo nastoupených pět párů, které si Eragon prohlédl klidným a vyrovnaným pohledem. „Teď pánové vpravo a dámy vlevo, vždy po dvojicích naproti sobě,“ instruoval Eragon tónem zkušeného tanečního mistra, což nebylo úplně na místě, vzhledem k tomu, že si tance musel dost dlouho osvěžovat, než dostaly přijatelnou podobu. Bylo dost vtipné sledovat drsné dračí jezdce, jak se ze všech sil snaží dostat do svých hrubých pohybů alespoň nějaký rytmus a eleganci. Kyro s Tashou tvrdě poskakovali jako praví trpaslíci, i když je pravda, že Kyro byl na tom o dost bídněji, protože Tasha byla alespoň v rytmu. Kdyby Moryk tančil s kýmkoliv jiným, než s kudrnatou zrzkou, určitě by se dal označit za více méně dobrého tanečníka. Protože ale musel každý druhý nebo třetí krok Korren chytat nebo dokonce sbírat ze země, výsledek byl úplně jiný. Tančící Kirien byla v každém okamžiku přesně tam, kde měla být, ale prudký Dreg byl vždycky o půl dobu napřed nebo pozadu, což zákonitě končilo srážkou těch dvou. Při pohledu na ně se musel pousmát dokonce i sám Eragon.

Draci si tuhle podívanou samozřejmě nemohli nechat ujít, a tak se v uctivé vzdálenosti naskládali kolem louky, kde se pět poskakujících páru snažilo co nejvíc vypadat jako tančící páry. „Korren se klátí jak hadrová panenka,“ rýpnul si Tyrs do ziry. „Ty máš co říkat. Tvoje jezdkyně co chvílí vráží do mého jezdce,“ naježila se Jiskra, ohnivě zbarvená Dregova dračice. „Nechci šťourat, ale já bych řekla, že je to tak trošku naopak,“ zhodnotila to se zadumaným, ale pobaveným pohledem Kikra, rudočerná dračice od Rokyho, urgala, která jako jedna z mála neměla na louce svého tanečníka a tak jí na to už nikdo neměl co říct. Chvilky ticha využila Safira, která ze zadu zahřměla: „Nemáte být na cvičišti?“ „My mysleli, že máme volno,“ fňukla možná až příliš nahlas Fília. „Ne, vy máte sraz na cvičišti. Před půl hodinou,“ odtušila Saira a vznesla se do vzduchu. Všech dvanáct draků ji raději bez řečí následovalo.  „Teď se seřaďte podle toho, jak jde duha,“ uložila jim nesnadný úkol Safira. „A to máme jako udělat jak?“ Ozval se Tokko, bílý mramorovaný drak trpaslice Tashy. Výmluvně se při tom podíval na šedého Seda a stříbrného draka od elfky Zeeste, který se jmenoval Argo. „Já taky nevím, kam jít,“ přidala se nvinně Zira. „Tak se radši seřaďte takhle: …“ začala vyjmenovávat dlouhý seznam jmen Saira. „A teď se dáme do secvičování akrobatické sestavy,“ usmála se nadšeně. Drakům se ve tvářích zračily různé stupně zděšení, kromě Fílie a levandulově zbarvené Velande, dračice elfa Syda. „Kvůli tomuhle jsme přišli o tu skvělou zábavu?“ Ironicky se ozval Tyrs.

Tanečníci na louce už se mezi tím téměř perfektně naučili zvládat fázi k sobě – od sebe. Nejlépe u toho asi vypadali Stella s Asterem. I když ze začátku se stříbrovláska zajímala jen o to, jak se jí vlní šaty a snědý Aster zase častěji kontroloval vlnivý pohyb svých vypracovaných svalů, než aby sledoval Stellu, takže začátky moc slavné neměli. Jediná dvojice, která svým výstupem nepřitahovala pozornost, byla praktická Zeeste a nenápadný Filwo. I navzdory výškovému rozdílu (Zeeste byla asi o hlavu vyšší, než Filwo) byli dokonale sehraní a šlo jim to tak nějak přirozeně, ale zas ne jak nějakým přeborníkům. Díky tomu se k nim Eragon nemusel nijak vyjadřovat, ať už pozitivně, nebo negativně. Když však Eragon znova přehlédl naši trojici, spolu s jejími tanečníky, vloudila se mu do mysli Safira a prohlásila: „Myslím, že začít vloni by bylo pozdě.“ Eragon tiše přešel skutečnsot, že vloni tu ještě nikdo z těch tří nebyl, a souhlasně pokýval hlavou.

Večer unavení jezdci a ještě unavenější draci zalezli do svých pelechů a chystali se ke spánku, když v tom si Kyro uvědomil, že má vlastně přííííííííšerný hlad. Proto se co nejnenápadněji zvedl a tiše se vydal ke spíži. Nebylo to jednoduché, ale na zas druhou stranu nedělal to poprvé a měl s tím bohaté zkušenosti, takže jeho noční výlet zůstal nepovšimnut. Alespoň Kyro si to myslel. Bonau, jehož podivuhodné oči se vynořily ze stínu nad spíží a sledovali jeho nenápadný odchod, si myslel své.

K1ka, Dity a Mája