Strážkyně lesa

 

Takové věci mě nesmějí vyvádět z míry! Už se mi to stalo tolikrát, tak proč to zrovna teď tak bolí? Proč?

Vešla jsem na svou nejoblíbenější mýtinku uprostřed lesa. Mého lesa. Ano, všichni mě tady musí poslouchat! Jenom On mě neposlouchá. Můj syn. Když byl ještě maličký, miloval les, stejně jako všichni ostatní z mého lidu. Jsme elfové, nejde, abychom nenáviděli přírodu. Nebo vlastně... Ano, asi to jde. Fílius byl odmalička byl jiný. Moc živý. Všechno zkoumal, všechno chtěl vědět první... A jednoho dne viděl lidi. Ty divné tvory, kteří jsou nám fyzicky tolik podobní, ale psychicky vůbec. A můj syn - můj prvorozený syn se s nimi spřátelil. Často je tajně navštěvoval, učil se jejich zvykům. Otec jednoho z těch dětí byl dřevorubec, v lese byli jako doma.  Ale ničili jej. A Fílius jim začal pomáhat. Co mám dělat? Už je mu šestnáct, domů skoro nechodí. Jedna z tamních dívek se mu dokonce líbí. Ale musím...

Mocná královna si srovnala myšlenky. I když svého syna miluje, její národ má větší cenu. Musí dřevorubce zničit. Navždy.

Sebrala svou hůl, oblékla si nádherné zelené šaty a vyrazila. Nikomu o tom neřekla, plížila se jako soumrak k místu, kde se vesele bavili lidé a její syn. Zrovna odpočívali. Seděli ve stínu starého dubu.

Na elfčinu hůl usedl motýl, ale ona jej odehnala. Teď nemá čas zabývat se tím hloupým zvířetem. Mávla jednou rukou a přitom udeřila holí do země. Strom s příšerným skřípotem spad. Lesem se nesly výkřiky umírajících. Poslední, co Fílius spatřil, byla vyděšená tvář jeho matky.

Jsem strážkyně lesa. Mou povinností je chránit můj lid, ať to stojí cokoli. Ale pod mým chladným zevnějškem se skrývá krvácející srdce. Krvácí pro mého prvorozeného syna. Když se mě na něj kdokoli zeptá odpovím, že se přidal k lidem. Držel s nimi až do konce.

Jsem strážkyně lesa. Nikdo mi nebude brát mé území! Nikdo nebude ohrožovat mou zvěř! Nikdo nebude znečišťovat mou vodu!

Jsem strážkyně lesa. Takové věci mě nesmějí vyvádět z míry. Smrt mého syna... pomohla mému lidu. Každý metr tohoto lesa náleží mocnému rodu elfů! Už jsem zabila spousty lidí. Viděla jsem umírat spousty elfů. Tak proč zrovna teď to tak bolí?

 

Tory:D

Postava Strážkyně lesa je inspirovaná stejnojmenným obrázkem, kreslila Dity 

Strážkyně lesa

Komentáře

:-)

Secus | 30.06.2014

Hmmmm... velice zajímavéoéoé.

:))))

Bája | 13.05.2014

To se mi líbí, taková tvrďárna. Dooost dobrý, piš dál :)

:D

Tory | 02.04.2013

Nemůžu uvěřit, žes to sem opravdu dala :D

:D

Dity | 01.04.2013

I když je tvoje povídka ponurá, moc se mi líbí. Jen tak dál:) Asi ti časem nakreslím Fíliuse;)

Dity:)

Přidat nový příspěvek